Odpoledne během čtvrteční služby Pavel dorazil k zákazníkovi na seřízení satelitu. Zazvonil u řadového rodinného domu a počkal, až se otevřou dveře.
„Dobrý … ahóój,“ natrénovaný pozdrav mu automaticky přeskočil do radostného kamarádského oslovení, když ve dveřích spatřil Andreu. „Jdu se mrknout na ten satelit.
Jenže to nebyla ta bezstarostná veselá divoška, jakou si pamatoval ze společné jízdy vlakem, ale ustaraná žena se strachem v blankytně modrých očích.
„Dobrý den,“ pozdravila ho nahlas a pohybem hlavy kývla směrem do domu. „Ahoj,“ šeptla tiše a na kratičkou chvíli se pousmála.
Zaskočený Pavel jí následoval a cestou do pokoje se ozval mužský hlas: „Kdo to votravoval?“
„To je pán na ten satelit,“ ohlásila Pavlův příchod.
Z kuchyně se vynořil mrňavý chlapík s počínající pleší a pivním bachorem. V ruce držel otevřenou láhev piva. „Že to ale trvalo,“ prohlásil a mocně si přihnul z flašky. Následovalo hluboké krknutí a spokojené pomlasknutí.
„Jsem tady načas podle objednání, pane,“ odpověděl mu klidně zhnusený Pavel.
„No hlavně, že ste konečně dorazil. Tak se do toho pusťte. Za kecy vás neplatím,“ vyzval Pavla neomaleně mužík a znovu usrknul piva. „A ty se tu nepromenuj!“ rozkřikl se na Andreu. „Nemáš co na práci?“
Andrea ustrašeně zmizela v kuchyni. Pavel jí nechápavě sledoval a jen s velkým sebezapřením se začal věnovat kontrole a nastavení přijímače.
„Endy! Kurva Endy, doval mi pivo!“ zahulákal neotesanec na Andreu do kuchyně a ta za chvilku poslušně přiběhla s další láhví. „Du se vychcat. Pohlídej tady Ajnštajna,“ nařídil jí a odkymácel se z pokoje.
„Proboha co to je za hovado?“ obrátil se Pavel šeptem na Andreu.
Ta jen mlčky pokrčila rameny a do očí se jí draly slzy.
„Proč tohle snášíš?“ šeptal dál Pavel.
„Nemám kam jít. Dřív takový nebyl,“ zajíkala se pláčem a hleděla na Pavla zoufalým pohledem vyděšené laňky.
Z chodby se ozvalo falešné pohvizdování a tlusťoch se vpotácel zpátky do místnosti. „Sem ti říkal, aby ses tu nenatřásala,“ obořil se opět na Andreu.
V Pavlovi začínala vřít krev, ale zatím se dokázal ovládnout. Dokončil nastavení a přezkoušel příjem kanálů. Nechal si podepsat protokol o práci a sbalil nářadí. Odešel z pokoje doprovázený zdeptanou Andreou do chodby, kde si sundal návleky z bot, uložil je do brašny.
„Můžu pro tebe něco udělat?“ nabídl jí šeptem pomoc.
Opět jen mlčky pokrčila rameny a vzlykla. Pavel bezradně vyšel před dům. Sotva se za ním dveře zavřely, tak se domem rozlehl řev a nadávky. Otočil se a dlouze zazvonil. Tentokrát dveře otevřel plešatící neurvalec.
„Co chceš vole? Něco si snad zapomněl?“ vmetl Pavlovi drze do tváře.
O hlavu vyšší Pavel okolo něho bez vyzvání prošel dovnitř. Tentokrát se nezdržoval návleky a šel rovnou dál do domu.
„Kam deš doprdele? Si se posral ne, debile?“ hulákal tlusťoch.
Pavel se otočil a výhružně procedil mezi zuby: „Drž už hubu, ty zmrde! Zapomněl jsem tady Andreu.“
„Jak zapomněl?“ zakvičel plešoun. Co si myslíš, že děláš? Tohle je můj barák.“
„Andreo, zabal si nejnutnější věci a pojď se mnou,“ nakázal vystresované blondýnce a hned se otočil zpátky na plešouna: „Pro zbytek věcí se zastavíme během pár dní. A pamatuj si, že jestli něco z jejích věcí zničíš nebo vyhodíš, tak tě zmaluju, že tě máma nepozná.“
„Tohle je můj barák, kreténe!“ zavřeštěl znovu tlouštík.
„Řekl jsem ti, aby si už držel hubu,“ vystartoval Pavel směrem ke křiklounovi a ten s voláním o pomoc utekl do vedlejší místnosti.
„Nech ho prosím tě,“ zastavila rozběsněného Pavla Andrea. „Pomůžeš mi posbírat věci?“
„Jasan, máš nějaký kufr nebo tašku?“ pomalu se ovládl Pavel.
Naplnili jednu tašku oblečením a do kabelky nahrnula Andrea různé lahvičky, tuby a krabičky s kosmetikou. Na Pavlovo upozornění si ještě vzala doklady. Sbalená bez jediného ohlédnutí opustila dům svého utrpení.
„Kam půjdu? Nemám byt,“ vzlykla, když se posadila do auta.
„Zatím počkáš vždycky v autě, než objedeme zbylé zákazníky,“ snažil se jí uklidnit Pavel. „Zavolám Petře do kanceláře a něco vymyslíme.“
„Petra je ta prsatice z vlaku viď?“ zeptala se Andrea a po tváři jí přelétl úsměv při vzpomínce na divočinu v kupé rychlíku.
„Jo jo,“ přitakal, vytáhl mobilní telefon a hledal kontakt.
„Ty máš mobil?“ užasla.
„Je to firemní, ale smíme ho občas použít pro soukromé volání. Děláme pro jednu firmu, co tu rozjíždí síť, tak nám je poskytla,“ vysvětlil.
Chvíli čekal na spojení a potom podrobně do mobilu popsal situaci.
„Petra říkala, že máš být v klidu, a že vše zařídí,“ předal informace z hovoru.
Objeli několik dalších štací, když se telefon rozezvonil. Pavel poslouchal a nakonec jen řekl, že tam zajedou.
„Tak u nás bysme byli s malou Petruškou jako sardinky, ale mám tě odvézt k Evě a Tomovi. Znáš je taky z vlaku,“ oznámil plán.
„Nebude to blbý?“ starala se.
„Neboj, Eva se prý už těší, až tě přivezu. A určitě ti pomůžeme sehnat nějaký bydlení.“
„Jak je to vlastně dlouho, co jsme se viděli?“ zeptala se blondýnka.
„Tak to vím naprosto přesně. Před šesti roky, v devadesátém druhém. Ten rok jsem se s nima poznal. Jeli jsme oslavit Petřin svátek na chalupu a ten víkend se fakt vydařil,“ zasnil se při vzpomínce.
„Co jste vyváděli?“ ožila blondýnka.
Aby Andreu přivedl na jiné myšlenky, tak jí začal barvitě vyprávět, jak pokračovalo jejich dobrodružství poté, co se rozloučili u vlaku. Vyprávění vždy na okamžik přerušila návštěva zákazníka. Když se po jedné opravě vrátil do auta, tak Andreu překvapil s rukou v džínách při masturbaci.
„Copak to tu děláš?“ zeptal se pobaveně.
Spokojeně se protáhla a oči jí začínaly zářit, jak z ní postupně padal stres z poslední doby. Ani se nenamáhala ruku z džín vytáhnout.
„To tvoje povídání mě úplně rozhicovalo. Vždyť já už si nevrzla několik týdnů, tak se mi nediv. On se mnou spát nechtěl, jen mě deptal.“
„Jsem rád, že už se cítíš líp,“ řekl Pavel, naklonil se k ní a vtiskl jí přátelský polibek na tvář.
Nastartoval auto a rozjel se na další místo. Pořádně ho zaskočilo, když se mu za jízdy začala Andrea dobývat do poklopce.
„Ježíši, co blbneš?“ vyděsil se.
„Koukej na cestu a nech mi na starost řazení,“ nakázala mu, zatímco se chopila jeho ocasu a během chvilky ho vyhonila do podoby řadicí páky. „Já se o tebe postarám.“
Pavel se horko těžko soustředil na řízení. Spěšně se snažil opustit rušné ulice a najít klidnější část města. Okolo jedoucí auta a chodci na chodnících neposkytovali zrovna moc soukromí. Andrea se mu naklonila do klína a usilovně pracovala na jeho orgasmu. Skloněná, s hlavou pod volantem a skutečnou řadící pákou přimáčknutou k žebrům, se kymácela v ostřejších zatáčkách. Přesto smyslně jazykem olizovala sametově hladký žalud a dráždila napnutou uzdičku. Když chtěl Pavel přeřadit, tak místo na páce skončila jeho ruka omylem v jejím výstřihu. Motor řval v otáčkách, než se dostal rukou, kam potřeboval. Vzrušení stoupalo a pokud nechtěl nabourat, tak musel někde zaparkovat. Na poslední chvíli zastavil auto u krajnice a rozblikal varovné blinkry. Našponoval se v sedačce a začal pumpovat horké semeno do lačných blondýnčiných úst. Co nestíhala spolykat, mu stékalo po ohonu do kalhot. Zhluboka oddechoval a zálibně hladil Andreu po vlasech.
„Ty jsi pěkná dračice, víš to?“ rozplýval se.
„Jsem ráda, že se ti to líbilo. A jsem moc ráda, že jsi mě od něj odvedl,“ povídala vděčně a její dech voněl semenem.
Na sídlišti Pavel zazvonil na patřičný zvonek a vážným hlasem ohlásil: „Transportní služba plus vzácný host hlásí příjezd.“
Bzučák odemkl vchodové dveře a z repráčku zachrčela pobavená odpověď: „Tak fofrem nahoru ty službo. Už na vás netrpělivě čekáme.“
Vyjeli výtahem nahoru, a jestli měla Andrea stále pochybnosti, tak bouřlivé přivítání mezi dveřmi je okamžitě rozptýlilo. Eva s Tomášem jí přijali, jako kdyby se vídali pravidelně a ne jednou kdysi před šesti roky. Pavel se rozloučil s příslibem, že se s Petrou během víkendu určitě zastaví a domluví se na tom, co bude dál a kdy vyzvednou Andreiny zbylé věci.
Po nečekaném setkání po tolika letech si měli o čem povídat a ani si nevšimli, jak čas letí. Večer pro Andreu připravili lůžko v méně využívaném pokoji. Drobný zádrhel se objevil, když se Andrea chystala do koupelny a zjistila, že při rychlém balení si nevzala žádné prádlo na spaní. Kvůli zvyku Evy spát nahá, si nemohla od ní nic půjčit a pobíhat v cizím bytě nahá se jí nechtělo. Nakonec situaci vyřešila Tomášova flanelová košile, kterou si Andrea pochvalovala, že je v ní příjemně teplo.
Uložili se k spánku, ale po půlnoci probral Evu hluk a útržky výkřiků z vedlejšího pokoje. Nedalo jí to a vylezla z postele. Navlékla župan a nakoukla vedle. Andrea sebou házela na posteli a zřejmě jí trápily nějaké noční můry. Eva se k ní posadila a jemným zatřesením ji probudila.
„Co se děje?“ odtáhla se vyděšeně Andrea.
„Nic, neboj se. Jen si měla nějaký zlý sen,“ uklidňovala jí Eva.
„Vyváděla jsem moc? Vzbudila jsem vás?“
„Ne, to je dobrý. Byla jsem se napít,“ zalhala zrzka a konejšivě blondýnku objala.
„Vy jste na mě všichni tak hodný,“ vzlykla Andrea, přivinula se k Evě a začala se otřásat pláčem.
Eva jí chlácholila v náručí jako malé dítě a šeptala jí do vlasů: „Jen si poplakej. Nedus to v sobě, jen ať jde všechno pryč.“
Konejšivé dotyky se však postupně změnily v mazlení. Pláč ustal a obě ženy skončily v posteli v těsném objetí. Rozhalení županu a rozepnutí košile proběhlo bleskově a nic nebránilo žhavému dráždění prsou. Polibky na bradavkách se střídaly s masírováním prsty. Napružené špuntíky lásky citlivě reagovaly na každý dotek. Potom Eva sjela rukou mezi Andreina stehna a věnovala se její kundičce. Sexuálně vyprahlá blondýnka si po dlouhé době užívala plnými doušky. Eviny šikovné prstíky a mrštný jazýček způsobily Andree orgasmus, při kterém docela hlasitě sténala.
Rychle se vyměnily a vděčná blondýnka oplácela plnou měrou předchozí péči. Do pokoje svítilo světlo úplňku a tak ve dveřích pokoje opřený Tomáš měl hezký výhled. Už delší dobu obě ženy pozoroval a honil si přitom péro. Eva si ho všimla a jen lehce zavrtěla hlavou, když udělal krok k nim. Stáhl se tedy zpět do stínu a napjatě sledoval, jak se Eva bouřlivě udělala. S ptákem v ruce v tichosti odkulhal do ložnice.
Ženy se ještě chvilku mazlily, ale Eva nakonec vyklouzla z objetí se slovy: „Půjdu za Tomem. Asi jsme ho vzbudily a vypadal pěkně nadrženě.“
„To mě mrzí, ale já se nedokázala ovládnout,“ kála se Andrea.
„Tak za námi přijď. Určitě mu to nebude vadit,“ zasmála se zrzka a naposledy jí rozverně cvrnkla do bradavky. Sebrala ze země župan a odhopkala do ložnice.
„Tak sis doplnila chybějící kousek do sbírky?“ přivítal Evu Tomáš, když k němu ulehla.
„Snad nezávidíš, ty můj opuštěný sirotečku?“ škádlila ho a přehodila si nohu přes jeho. Stehnem přejela až k stojícímu ohonu a mazlivě ho nohou třela.
„Kdepak, jen že jsi mě tak odehnala.“
„Andrea je zatím rozhozená a nevěděla jsem, jak by zareagovala,“ šeptala mu do ucha a mokrou kundičkou se mu otírala o stehno.
„Vůbec netuším, jak bych se zachoval na Pavlově místě. Já bych to asi neustál a tomu hajzlovi rozbil držku,“ rozohnil se Tom a rukou nahmátl jeden Evin prs a zálibně ho masíroval.
„Můžu se přidat k vám?“ ozvalo se do nočního šera.
U čela postele stála Andrea a toužebně si přála, aby odpověď zněla ano.
„Jestli je ti samotné smutno, tak hupsni k nám,“ pozval jí vysmátý Tomáš.
Eva se kousek odsunula a Tomáš přesunul uléhající Andreu doprostřed mezi ně. Jak ji přetahoval přes sebe, tak se její zadek otřel o stojící ocas. Okamžitě ho sevřela do ruky a začala honit. Eva s Tomášem si podělili její ňadra a dráždili bradavky.
Nadržená Andrea se po chvilce zvedla a nasedla si na koníčka. Vrtěla pánví pevně usazená na tvrdém kolíku a lehce nadskakovala.
„Ježiši to je nádhera,“ libovala si. „Nechápu, jak jsem mohla bez šukání vydržet tak dlouho.“
Tomáš mlčel a rukama osahával vzpínající se zadek. Přirážení pomalu nabíralo na intenzitě. Jako správná hostitelka se Eva věnovala hostu. Laskala blondýnčin rozkrok a houpající se prsa. Jízda se zastavila a sedící Andrea jen cukala boky při svém vyvrcholení.
Tomáš si přiklekl k manželce a zezadu do ní zajel. S poraněnou nohou stál na zemi a na zdravém koleni klečel na posteli. Eva klečela na čtyřech a hlava se jí kymácela pod drtivými přírazy. Nakonec si lehla na břicho jen s povysazeným zadkem, do kterého stále bušil Tomáš, a vyčkala na orgasmus. Křečovitě svírala prostěradlo a s obličejem zabořeným do polštáře mohla naplno vykřičet svojí rozkoš. Andrea využila její polohy a lehla jí na záda. Ňadry se přitiskla na lopatky a podbřiškem k zadku. Teď mohl rozdováděný bijec chladit své kopí střídavě v obou kundičkách, čehož náležitě využíval. Rozvášněná Andrea třela naběhlé bradavky o záda Evy a rukama hladila její boky. Přilehnutá Eva neměla moc možností jak se zapojit a tak si jen užívala.
Ze sevřených koulí vystřelil silný proud spermií. Společně s následujícími se rozstříkl po Andreině prdelce a záplava stékala žlábkem mezi půlkami přes rozevřenou mušličku dolů, odkud skapávala do zrzavého houští Evy.
Eva zkontrolovala budík a s povzdechem oznámila: „Bylo to krásný, ale za tři hodiny vstávám do práce. Budu si muset ještě chvilku zdřímnout.“
Teda holky vy jste mi daly zabrat. Nevím jak vy, ale já jsem úplně hotovej,“ odvalil se Tomáš.
„Já si připadám jako v ráji,“ rozplývala se blondýnka. „Nebudu vás dál rušit,“ rozloučila se polibky a zlehka odtančila do koupelny.
„Vypadá to, že jí to u nás prospívá,“ zašeptala potěšená Eva do ucha usínajícímu Tomášovi, ale místo odpovědi se jí dostalo jen nesrozumitelné zamumlání.
