Deníček půvabné mrchy – Znovuzrození půvabné mrchy 24.díl

19+

Čas tak rychle letí a přitom mám pocit jako by odjel včera. Ale jen pocit , vědomí se snaží ubránit realitě jak to jen jde. Nejde žít vzpomínkami, ale občas je fajn je mít. A přitom je to déle jak rok co mě držel v náručí.O to je to těžší , že žiji v domě , kde mě mrdal na kuchyňské lince, kde každý den chystám snídani, svačiny, obědy…pokaždé když beru do ruky červený velký nůž prokmitne mi před očima záblesk jak jej posunul Richard rukou pryč z kuchyňské linky než mě na ni obkročmo posadil a následně neskutečně vylízal…………….kde si mě bral na sedačce kde teď trávím čas s dětmi a můj muž na ni se stálou pravidelností každý večer usíná. Kolikrát se přistihnu když scházím ze schodů dolů a dívám se dolů do haly ,že si ho představuji , že si snažím vybavit ten pocit jaké to bylo když tam seděl a díval se na mě a věděl , že jen co sejdu dolů budeme spolu nebo spolu odjedeme pryč. Uběhlo hodně času, děti povyrostly a to je asi to jediné co se u nás změnilo. Jen ty děti. Ty mají ještě vše krásné před sebou.

Já ? Já rezignovala, asi jsem hold přijala realitu, záměrně nepíšu , že jsem se s realitou smířila, protože to bych psala něco co vnitřně necítím. Spíš rezignovanost a možná na určitý věci už ani nereaguji….. apatičnost. Ano to je to slovo. Už žádná výbušnost, žádné dohady, ale přijmutí …..mám to co mít mohu né to co bych si přála. Svým způsobem závidím lidem co si žijí svůj sen, jestli tedy skutečně nějací takoví jsou a nemyslím tím celebrity a přesladký páry z instagramu a podobných virtuálních nerealistických světů. Ale zahřeje mě u srdce když vidím mlaďochy jak se vodí za ruku, jak holčina pocupitává a kluk vedle ní si hraje na chlapa 🙂 je to hezký to mládí a poznávání.

Svým způsobem jsme se teď s manželem od září dostali do životní fáze , na kterou jsme se oba velice těšili. Že děti budou konečně ve škole a školce, tím ,že nemáme hlídací babičky a tetičky jsme se roky těšili na to až tento čas přijde a my odvezeme ratolesti slavnostně do školky a školy a budeme mít zase čas na ten možná partnerský ? Každopádně spíše dospělácký život čas. Ale něco se někde pokazilo. Možná to byla až přílišná doba.

Jen děti chodí tam kam mají a my jaksi asi nemáme chuť bejt tak nějak spolu?Nevím vlastně co jsem čekala. Roky to takhle fungovalo, jen jsem měla u sebe stále děti nebo alespoň jedno z dětí a tak mi ta samota a to jak vlastně reálně žijeme úplně nedocházelo , ale teď….?mám chuť si koupit psa, protože ložnice zeje prázdnotou. Než tam spát sama chodím radši k dětem na karimatku. A když už si říkám , že by se mi na pár dní postel hodila přijdou ke mně v noci děti. Muž ten spí v kutlochu jak já tomu jeho pokojíčku, respektive dílně říkám. Je to jeho místnost ,kterou si vybudoval , zabydlel, kde je jeho království..prostě chlapský pokoj. Pořídil si tam palandu a do ložnice se už chodí jen převlékat. Depresivní spolužití.

A náš sexuální život? Přijde mi až vtipné tady vlastně zkoušet psát o nějakým manželským sexu,při tý četnosti za rok :-))))) nikdo nevěřte tomu , že v partnerství nebo manželství máte pravidelný sex a bacha to vám to píše ženská :-)))))))) nevím jak na tom jsou vaše partnerky, ale já se hrdě hlásím k pravidelné návštěvě erotických stránek…..a co je možná zarážející ,když to teď píšu a zamýšlím se nad tím tak bych se asi logicky měla dívat na klasické hetero mrdání. Ale ne. Já na čůráky nekoukám, pouštím si lesbičky a jak ráda :-)))))
Možná je to nějaký podvědomý obraný mechanizmus radši na ty čůráky ani nekoukat :-)))))) Největší prdel je , že se mi před pár měsíci projevila alergie na latex, tedy gumy, ze kterých jsem měla ty svý robertky…silikon, latex…takže všechny moje milované hračky (tím myslím robertky) poletí do koše. A já? Nejsem si schopna koupit skleněnýho, pořádnýho čůráka, kterým bych si to prostě krásně udělala… To věřím, že bych v tý ložnici začala sama klidně zase i spát :-))))))))))

Jenže proč o tom teď píšu?

Jsem delší dobu opakovaně nemocná , mám za sebou pár akutních hospitalizací a v ten moment, když se dostaneš do záchranky a kde tě napíchávaj a odváží do nemocnice, tak přemýšlíš, jasně že se hlavně soustředíš na ten stav v jakým jsi, ale pak přemýšlíš nad nejbližšími …dětmi, mužem…..a životem do kterýho se snad vrátíš.
A já, když jsem ležela pod práškama, kapačkama a na přístrojích si v ten moment jak jsem tam slyšela pípání mého srdce uvědomila , že prostě takhle nejsem šťastná. A když se podívám kolem sebe , není skutečně šťastný ani můj muž. Zdraví máme jen jedno to je fakt, ale muže jen jednoho mít nemusíme. A došla jsem k jednomu závěru, dnes tady jsem, zítra už nemusím být a nechci se ochuzovat o ty okamžiky kdy jsme byli skutečně šťastni a že to bylo zrovna v okamžiku když tady byl Richard? No a?
Je to náš způsob života. Někdo jezdí na exotické dovolené , někdo pociťuje opravdický pocit štěstí když vytáhne z trouby do zlatova upečenou bábovku a vidí jak si na ni muž při odpolední kávě pochutnává. Někdo je opravdu šťastný na rybách, někdo chodí rád do klubu….a my…prostě to máme trochu jinak.

Ano mám rodinu, mám úžasný děti, mám muže , mám střechu nad hlavou, ale vnitřně nejsem šťastná.

Můj muž v sobě popřel toho kandaulistu. Rozhodl se , že jím už nebude. Jak bláhové tohle si myslet , že to nějak ovlivní. Vím, že na mě zbožňuje střevíčky a šaty , má rád když jsem upravená. Doopravdy mě registroval až teď v práci, jsou to asi dva dny , kdy k nám přišel na smluvenou schůzku klient a byl to vážně elegantní, udržovaný chlap s jiskrou a úsměvem od ucha k uchu.
Už když přišel, bylo mi jasný , že tohle jednání nebude takové to svým způsobem nudné, z bodu a se dostaneme k závěrečnému bodu b.
Byl to zajímavý muž, co hýřil vtipem a jednání s ním bylo už od začátku uvolněné, usměvavé….a svým způsobem i mírně dráždivé , protože bylo vidět ,že ze mě nemohl spustit oči. A když naše schůzka končila ,požádal mě o telefonní číslo kdyby se potřeboval ještě na něco doptat a že ho prý napadá hned pár věcí na které by se chtěl osobně zeptat.
Natáhla jsem se na svůj stůl pro vizitku s telefonním číslem na firmu , ale on se nenechal odbýt , že když jednal se mnou tak chce číslo přímo na mě. Podívala jsem se směrem k mému muži , který ze sebe okamžitě začal sypat mé soukromé telefonní číslo….se slovy já Vám ho nadiktuji………..ten pohled kterým se díval, byl přesně ten , který měl v očích když jsem byla s Richardem. Bylo mi jasné co se v něm děje. Jasně, když k nám někdo cizí přijde, nemáme na čele napsáno že my dva patříme k sobě.

Muži se to velice líbilo a když pán odešel, hned se mě ptal, jestli bych s ním šla na kafe, kdyby zavolal a pozval mě a jak to tak vidí, tak on zavolá hned, jen co dosedne do auta. A co já na to?Přišla jsem k němu a šáhla mu drze na čůráka…a asi je vám jasný co jsem nahmatala. Totálně ztopořenýho čůráka……

Ale co teď s tím?

Napadá mě jediný…..jsem hrozně vyčerpaná a vím co potřebuji, potřebuji Richardovu zbraň hromadnýho ničení 🙂 nechci to hledání vhodného milence podstupovat znovu a mít nějakou náhražku…. až tehdy jsem si zase uvědomila, že nám tohle doopravdy chybí ….chci zpět svého Richarda i s jeho kapajícím čůrákem a né místního floutka s malým šidítkem….to můžu mít doma. Toužím po Richardovi a těch okamžicích kdy ho ze mě vyndal a já ještě pár hodin po tom intenzivně vnímala, že jsem ho v sobě měla. Tohle mi chybí a nemyslím si, že to chybí jen mi.

Myslím si že je na čase si to otevřeně přiznat….

Říká se…pokud si přeješ být šťastným, hledej štěstí pro druhé :-))) a já se rozhodla , že je na čase udělat šťastným kandaulistou opět mého muže. Jsem přeci půvabná MRCHA co si s takovou situací elegantně poradí 🙂

 

19+
Bookmark the permalink.

14 Comments

  1. Už jsem se bál co se stalo, takovou dobu žádný nový díl. Snad budou novinky co nejdříve, těším se na pokračování vzrušujících dobrodružství. A přeji pevné zdraví. Mimochodem, pravidelný sex prý prospívá tělu i duchu, tak na to mysli 🙂

    0
  2. Na každého to niekedy v živote príde, na niekoho aj viac krát po sebe. Niekto nevydrží a rezignuje, niekto nájde chuť, motiváciu bojovať o svoj svet a o svoje miesto v ňom. Úprimne som rád, že si sa nepodrobila zvôli neprajného sveta a zodvihla hlavu. A nie (len) preto, že si napísala super seriál. Držím palce. Je fajn o tebe zasa počuť. 🙂

    0
  3. Proč nejsi šťastná? Manžel má malého?

    0
  4. puvabna_mrcha

    Manžel ho nemá ani zdaleka malého, jen příměra k Richardovému mackovi to prostě takto vtipně nabízela.Ale manžel se rozhodně nemá za co stydět.Richard prostě jen patří k té hrstce mužů co mají takovýho čůráka co když ho prvně žena uvidí a je zvyklá na svůj průměr doma, je prostě mírně řečeno v rozpacích:-) tedy alespoň já byla:-)))

    0
    • Zastáváš názor, že větší je lepší a smalým kašpárkem se dá hrát jenom divadlo? 🙂

      0
      • puvabna_mrcha

        Asi nemám úplně vyhraněný názor…Hele rodit ty dva svoje cvrčky vaginálně , tak bych byla za macka asi ráda :-)))ale jsem dvakrát říznutá takže….u mě se nic nezměnilo krom toho , že mě během ovulace neskutečně rve v jizvě…to si mě muž vždy dobírá ,že to mám místo plných koulí :-)))) ale když má chlap velkýho čůráka a je nemehlo a nedá ženě prostor a čas na to aby to nebolelo je to na houby…a je to nemehlo….a chlap s malym…co je malý?ja to používám jen jako vtipnou příměru…asi jsem úplně nedomyslela , že můj muž bude vnímán jako chlápek s malým ptákem…protože to tak ve skutečnosti není. Ale víš co se říká…i s malým kašpárkem se dá hrát velký divadlo 🙂

        0
    • A mohla by jsi nám prozradit jaké rozměry to tedy jsou, co tě tak rajcují?

      0
      • puvabna_mrcha

        Chápu dobře že čekáš že teď tady napíšu délka/šířka :-)) tak jak jsou jistí muži gentlemani a o svých milenkách si jisté detaily nechávají pro sebe i já si tohle právo trochu přivlastním.A ne není to proto , že bych chtěla mít nos nahoru ale mě po pravdě ani nenapadlo vzít metr a měřit je :-)))))

        0
  5. Děkuji za odpověď, vážím si toho! Já jsem vždy slýchal, že přirovnání k divadlu je útěcha pro ty méně vybavené. Několik ženských mi už řeklo, že není důležité jak je dlouhý, ale jak s ním muž umí zacházet a záleží hlavně na šířce penisu.
    Myslel jsem si, že jako půvabná mrcha která se nestydí to řekneš narovinu, abychom nemuseli žít v sebeklamu, že malý kašpárek stačí 🙂

    Co bys poradila chlapům s malým kašpárkem?
    nehrát divadlo, ale dopřát svojí milované pořádného milence?

    0
    • puvabna_mrcha

      Nevím jestli mi přísluší někomu radit. a taky. to co je pro někoho standard je pro někoho málo nebo naopak moc…takže myslím že je to co dívka to jiný názor…co žena to jiný názor…co žena po porodu to jiný názor ale to si myslím že většina tady chápe jak to myslím, jelikož předpokládám že své dívky, ženy a matky svých dětí máte doma a za ty roky asi sami víte jak se to vyvíjelo….ale jestli ho má někdo vážně moc malého…těžko říct co radit…..průměr je asi důležitější ..jestli máš užší partnerku a na šířku je macek bude to dělat problém jestli je tak nějak normální……(zase co je normálni:-) bude ok, a jestli je treba po porodech….budeš bůh i s krátkým….ale jestli je malý a krátký….no napadaj mě pak takový ty fusaky na péra..nevím jestli to někdo znáte…..je to silikonový fusak na čůráka,může být vroubkovaný nebo hladký, je s tím celkem legrace.tak jedině asi pak ty nástavce no.nebo připínaka a pěkně to pořešit takhle…:-)))

      0
      • Šikovně jsi z toho vybruslila 🙂
        Pochopil jsem správně, že milence s větším jako náhradu malého kašpárka nedoporučuješ?

        0
  6. 🙂 ano, uhádla jsi to přesně. Kdesi psala jedna žena, že nepotřebuje metr při sexu, aby dokázala odhadnout pomocí přiložením dlaní. Kolik se jí dlaní a prstů vejde na penis, pak nemá problém si později doměřit 😀 Proto mě napadlo, jestli jsi třeba i ty tak vynalézavá

    0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *