Deníček půvabné mrchy – nevěrná i v představách – 13.díl

Je něco po 16 hodině, když mě na vlakovém nádraží vyzvedává muž s dětmi, upřimnou radost jsem viděla jen na dětech, muž mi do auta nepomohl ani s kufrem, jen mi zdělil , že jde večer na golf, že je z těch malejch harantů ztahanej,takže na šest jede pryč. Po tom co jsem věděla od dcery, že tatínek přijel až dneska ve 14 hodin a šel si na hodinu lehnout, je mi jasný že je určitě unavený z dětí, ona hodina v autě s nimi dá přeci jen zabrat. Ale nemá smysl teď něco řešit, natož před dětmi. Navíc jsem stále ještě plná krásných společných zážitků s Richardem a musím přeci nějak vymyslet jak s ním a dětmi odjet na ten tábor k moři, tak jsem si předem zakázala nějaké rýpání a ukazování na manželovu neschopnost, ikdyž se to ve mě pěkně pere.

Konečně odešel a já můžu v klidu zavolat Richardovi , že je vše ok a že jsem dorazila v pořádku domů., vysazoval mě totiž v Olomouci abych domů dojela vlakem,když mi volal muž , že pro mě chcou děti přijet na nádraží. Slyšet opět jeho hlas po třech hodinách bylo to nejpříjemnější pohlazení. Taky už měl malou a tak mě napadlo že se může s Adélkou vlastně klidně stavit na koupanec před spaním.Přišlo mi , že jsem nestihla ani položit telefon a oni už byli u dveří.Malá hned běžela za dcerou na zahradu a než jsme tam stačili s Richardem dojít už se svlékaly a chystaly se do bazénu , to byla příležitost pro nás se za rohem alespoň políbit. Teď už mi to nepřišlo ani divné, proč taky…jedinej kdo nás mohl vidět byl syn ale ten ještě ani nemluví, takže ten nic neřekne. Pevně jsem ho objala a hrkly mi slzy do očí, ty jsi smutná, že? pohladil mě ve vlasech a přitiskl mě k sobě, jen jsem kývla tiše hlavou. Víš co bych teď nejradši udělal? chytil tebe a děti za ruku a odvedl si Vás tady z toho zakletého zámku k sobě.A když za sebou asi třikrát tichým hlasem mi do ucha zašeptal ,že je můj muž ten největší idiot, tak jsem měla chuť s ním vážně odejít.Pohladil mě ve vlasech a když jsme se blížili k dětem, řekl mi ,že už vymyslel jak nás dostat na ten tábor. Šli jsme se k dětem přidat do bazénu a hodinu a půl jsme si užívali společného štěstí a dovádění, když byla příležitost tak jsme se na tajňáka sebe pod vodou alespoň dotkli,a když jsme o půl osmé opékali špekáčky, propadala jsem ještě vetšímu smutku,že dnes nebudu opět usínat vedle něj. Je to přesně tak jak se říká, s chtíčem roste chuť a člověk se nemůže nabažit a potřebuje více a více….a více aby ten svůj chtíč vůbec ukojil.
Když do sebe holky ládovaly špekáčky, Adélka začala sondovat u taťky jestli by u nás nemohla zůstat spinkat a zítřejší den být u nás a v tom Richard řekl rezolutně ne, že přeci mají zítra v plánu velký nákupy na ten mořskej tábor,to se hned chytla moje dcera ,že chce taky na tábor, kdy jedou atd…a už to šlo….nestačila jsem se divit jak málo stačilo k tomu aby se ten tábor u nás dostal do podvědomí a já se nemusela ani zmiňovat.s Richardem jsme se na sebe jen usmívali a oba trochu žasli jak málo vážně stačilo…….Rozhodla jsem se ,že to vše nechám na dceři ať tatínkovi řekne kam chce, ona a její dětskej roztomilej kukuč,navíc mužova vidina 18 dní bez nás…..už teď vím že jedeme 🙂

Je 20:15 když začínám roznášet děti do svých postýlek z ložnice, marné, jednu noc neměly maminku tak dneska jsem jim dovolila , že u mne můžou usnout.S chůvičkou a hrnkem zázvorového čaje s medem a citronem lezu o půl deváté do vířivky. nechala jsem si jen tlumené světlo v obyváku, dívám se na oblohu posetou hvězdami a v hlavě si snažím vybavit , co jsme včera touto dobou s Richardem dělali.Zavírám oči a zase ho před sebou vidím nahého, tu jeho širokou hruď, ty jeho dlaně,jeho rty,přemýšlím jestli je to zamilovanost, nebo jen chemie? vlastně asi nechci znát odpověď,je mi fajn a to je důležité, v tom ke mě přichází muž,ani jsem nepostřehla že se vrátil.S lahví a sklenkou vína v ruce přichází ke mě.Dívám se na něj a říkám si že je vlastně taky hodně přitažlivý, taky jsem na něm měla vždy ráda ta jeho ramena,on má takovou tu poloatletickou postavu od pána boha, nikdy nesportoval a celkově se vlastně nerad hejbe, ale není to pupkatej fotřík, spíš naopak.
Můj muž: hele ty trencle v obyváku nejsou moje, to si je přibalila Mirečkovi?
Já: prosím? jaké trencle?
Muž: no v obyváku jsou chlapské trencle tak mě napadlo, že si je asi po vášnivé noci někomu z Čech přibalila.
Já: cože? stavoval se tady Richard s Aďou tak asi jak se převlékali do plavek tak je tam zapomněl, nevšimla jsem si
Muž: aha tak to jo, jsem si říkal , že mi není ani ten ručník nějak povědomý.
Já: je tam i ručník? odcházeli celkem na rychlo tak to tam má plavky i Aďa ne?
Muž: jsem to nezkoumal ale něco malého tam vedle asi leží.
Já: Jakej Mireček, prosím tě? spala jsem na hotelu, sama, proč zrovna Mireček?
Muž: no tak ten po tobě pálil už když jsi tam žila a třeba uzrál ten správnej čas ne?
Já: co? ano pálil a nikdy mě nedostal a nedostane, na co jako uzrál správnej čas? já tam jela na pohřeb a ne obšťastňovat své bývalé kolegy.
Muž: hmm, tak víš jak po letech z domu bez dětí, sama přes noc…..kdo ví co
Já: v tom jsem mu vstoupila do řeči…hele trencle v obyváku se vysvětlily a tvé narážky na nějakou hloupou fantazii ve tvý hlavě mě fakt irituje, je to absolutně zcestné, spíš by ses měl zmínit ty kde jsi byl ty dva dny byl, když vím že si děti vyhodil v 10 u babči a přijel si pro ně až ve dvě další den a do tří jsi spal., takže spíš mi řekni , kde jsi byl ty , když ses měl jednou postarat o děti.
Muž: jako fakt nejsem chůva, a hodit mi děti na krk, ty jsi matka, jsem ti jasně řekl , že dokud nebudou samostatní tak já to s nimi nezvládnu.neumím to. Navíc ty sis jela užívat tak proč já bych nemohl taky.
Já:nechci tohle více poslouchat, s myšlenou toho jakej je to idiot lezu nahá z vířivky , a když se shýbám pro ručník, chytá mě za ruku a se slovy ale no tak přeci víš jakej jsem si mě zkouší přitáhnout.
Mám krásnou atraktivní ženu , která se mnou nespí, nediv se mi.
Hm….to by si občas musel bejt doma a kroutím s rukou aby mě pustil….Teď třeba jsem odpovídá….hmm teď třeba jsi a vcházím do domu.Když vcházím po schodech nahoru ujišťuji se ,že zůstal venku a nejde za mnou , asi poslední na co bych měla chuť je sex s ním. Ještě stále trochu cítím Richarda…..marné ,má přeci jen větší péro a naše společná noc a ráno na mě zanechaly malé následky…..takže si chci jen lehnout a s myšlenkami na včerejšek prostě usnout. Jenže to se mi asi nepodaří, protože jen co jsem vylezla ze sprchy a začala se nahá mazat na posteli otevřely se dveře a v nich stojí můj muž, ale no tak, já přeci vím že sis tam nejela užívat, promiň, jen jsem byl bezradnej z toho ,že si fakt odjela, ikdyž to chápu a lehá si k mým nohám, které si zrovna mažu. Nemám vůbec chuť diskutovat, protože vím že by se to akorát zvrhlo v hádku a tak v hlavě začínám špekulovat co s ním pokud začne v uvozovkách pochtívat…………potřebuji ať je zítra v pohodě a spokojenej když se mu bude dcera zmiňovat o táboře….takže bych ten manželskej sex asi měla podstoupit. Ikdyž představa s kým si v noci užíval mi trochu zvedá žaludek…..zvedá se mi žaludek doopravdy z něj? nebo ze mě? takovej kalkul ve svůj prospěch, bože co to se mnou je? Taková já přeci nejsem.

Připadám si schizofrenně když se mě muž dotýká na nohou a jede mi prsty k bradavkám, mám zavřené oči a vůbec nemyslím na to že je to můj muž, v myšlenkách se vracím k Richardovi, je to čerstvé takže s tím nemám až takovej problém, problém nastal až když ho do mě vrazil……není to o tom že bych ho v sobě necítila ale chybí mi ta plnost, to pnutí, ten pocit jak ho do mě tlačí a jak mám pocit že mě rozerve, to jak mi musí dát chviličku abych si na něj zvykla………no jo……chci to mít rychle za sebou tak si na něj sedám, takhle ho odrovnám vždycky za chvíli a já to srovnávání budu mít za sebou a konečně si budu moc lehnout.Jen tak nějak podvědomě čekám na ty slastný a trochu bolestivý pocity, na kterých jsem se stala poslední týdny závislá……tak sakra co je? teď už bych se chvěla pod druhým orgasmem a on první v nedohlednu……….nesmím na to myslet, a snažím si v hlavě zakázat myšlenky na Richarda. Co je divný? že když bylo po všem tak se mi spustily slzy……a když jsem usínala a muž se vrátil ze sprchy, tak se ke mě zezadu přitulil a zeptal se mě jestli spím. Hm skoro jo, proč…..líbí se mi jak si sem chodí Richard, všiml jsem si posledně jak se na tebe kouká, dělá mi dobře, když vidím takovýho chlapa co mi kouká po ženě. Neskutečně mě to rajcuje, protože jsi jen moje. v duchu si říkám…..nj kdyby ty si věděl…….a usínám.

Ráno dělám lívance když se probudil muž, dnes žádné vyspávání do 11? dívám se na něj jestli nezabloudil a děti ho hned vítaj, můj muž trochu mimo dimenzi zapíná kávovar, při čemž mu začal asistovat syn a dcera hned jestli už nepůjde spát . Muž že ne že bychom si mohli někam udělat výlet a v tom dcera spustila o táboře……….můj muž se na mě upřímně usmívá a říká a kdy že to chcete odjet? takže místo na výlet jedeme na nákup? Sama nemůžu uvěřit jak snadné to bylo…..člověk někdy zbytečně přemejšlí a vymýšlí finty jak něco zařídit a přitom kolikrát nemusí říct ani slovo a ono se to zařídí samo.